Pokémon Pokopia působí jako nenápadný experiment, který nakonec trefil přesně to, co si spousta lidí od světa Pokémonů tajně přála. Místo chytání do míčků a soubojů stavíte, upravujete krajinu a lákáte nové druhy tím, že jim vytvoříte prostředí, ve kterém chtějí žít. Výsledek je „útulná“ hra, která se opírá o sběr, ale v úplně jiné podobě.
GameSpot ji bere jako jednu z nejlepších oslav výročí série právě proto, že dokáže prodat fantazii života mezi Pokémony. Chválí, jak pružný je svět a jak často odměňuje zvědavost, protože skoro všechno jde rozebrat, přestavět a přizpůsobit. Velký důraz dává na to, že přátelství s Pokémony tu má konkrétní podobu v tom, jak spolupracují, mají preference a reagují na to, co kolem nich vybudujete.
Stejně silně vychází hlavní smyčka hry i v dalších recenzích: Pokémony nezískáváte silou, ale „nastavením scény“. Základem je stavění habitatů, tedy jednoduchých prostředí a kombinací prvků, které přitáhnou konkrétní druhy. GameSpot popisuje systém jako chytrý posun oproti klasické formulce, iDNES ho rovnou označuje za unikátní a staví na něm velkou část zábavy, protože vás nutí zkoušet kombinace a vymýšlet vlastní řešení.
IGN vyzdvihuje, že hra má výraznou osobnost a hodně detailů, které prodávají hlavní nápad: nehrajete za člověka, ale za Ditta, který se jen snaží vypadat lidsky. Transformace do jiných Pokémonů není jen kosmetika, ale přímý zdroj schopností, kterými čistíte svět, obnovujete zeleň, rozbíjíte překážky nebo se později dostanete přes vodu a do výšek. IGN zároveň chválí, jak živě působí samotní Pokémoni v komunitě, protože mají vlastní drobné aktivity, hry a malé „požadavky“, které vás průběžně odklánějí k dalším úkolům.
iDNES jde podobnou cestou, jen to popisuje víc jako spojení simulátoru života a kreativní stavebnice. Oceňuje pohodové tempo a atmosféru bez tlaku na výkon, ale zároveň zdůrazňuje, že možnost bořit a stavět po blocích dává velkou volnost. Jako plus zmiňuje i to, že hra láká k průzkumu a často podněcuje zvědavost, protože se pořád nabízí otázka „co je za tímhle místem“ a jaké další možnosti se otevřou, až získáte nové schopnosti.
Game Informer přidává, že z revitalizace světa má hra hodně uspokojivý pocit, protože se z pustiny postupně stává živé místo plné známých druhů. Zároveň ale upozorňuje na jednu z věcí, které se objevují i jinde: příběhová linka je hodně vedená úkoly a občas vás nutí dělat konkrétní věci v konkrétním pořadí víc, než je u podobně pohodových her obvyklé. Další společný bod je lehká „frikce“ v postupu. Game Informer zmiňuje čekání na stavby do dalšího dne a popisuje, že to umí být otravné, když chcete posunout hlavní linku. iDNES si všímá časování staveb a také toho, že stavění po blocích může mít pár krkolomných momentů.
IGN zase vytahuje praktický problém se skladováním věcí, protože úložiště není sjednocené a v pozdější fázi může být nepříjemné hledat, kde přesně máte daný materiál. To ale nijak nezpochybňuje hlavní dojem, že hra má spoustu obsahu, dlouhou výdrž a přirozeně vás nutí „ještě chvíli“, protože pořád něco roste, něco se odemyká, nebo se objeví nový náznak toho, co se stalo se světem a lidmi.
Hodnocení: 9 z 10
