Mewgenics přichází s nápadem, který zní jako vtípek, ale uvnitř skrývá hodně promyšlený systém. Místo jedné party hrdinů tu budujete celou kočičí „rodinu“, posíláte ji do tahových bitev a postupně si vychováváte další a další generace, které přebírají schopnosti i slabosti těch předchozích. Výsledek má být návykový mix strategie, náhody a černého humoru.
Nejde jen o to vyhrát jeden run. Klíčový je chov, vztahy a plánování, protože kočky, které se vám osvědčí v boji, zanechají stopu v dalších generacích. Právě to dává hře dlouhý dech, člověk pořád řeší, koho „nechat odejít“, koho poslat do akce a co se vyplatí dědit. GameSpot to popisuje jako jeden z největších trumfů hry, protože systém tříd a křížení buildů prý vytváří skoro bezednou studnu kombinací, jen je potřeba překousnout, že začátek umí být informačně nepříjemně strohý.
Do toho přichází výrazná náhoda. Ta je pro roguelite žánr normální, jenže tady umí být i krutá. Když si pracně vyšlechtíte „ideální“ kočku a hra vám pak dlouho hází průměrné skilly, dokáže to otrávit. Stejný problém se týká i obřího množství předmětů, kde se prý část užitečných vazeb člověk dozví spíš omylem než jasně z rozhraní.
Chaos, který vás bude bavit, i když vás zničí
Tón hry je typicky mcmillenovský: groteskní, přepálený, občas až nechutný, ale pořád hravý. Vedle bitev řešíte i absurdity v „domácím“ zázemí, od vztahových třenic po bizarní vlastnosti a poruchy, které vám run rozbijí i zachrání. Podle GamesRadar vývojáři míří na extrémní hloubku, kterou přirovnávají k deskovkovému nebo „D&D“ uvažování, a už teď se mluví o masivním rozsahu obsahu včetně stovek achievementů.
V tuhle chvíli se dá říct jednoduchá věc: když vás baví taktické tahovky, roguelite struktura a nevadí vám, že se musíte prokousat učením a občas vás zradí RNG, Mewgenics vypadá jako obrovská časová past. Zároveň to není hra pro každého, protože humor a „kočičí chov“ jsou záměrně na hraně a systémově je to spíš maraton než rychlá jednohubka.
Hodnocení: 9 z 10
