Planet of Lana 2 se nesnaží být úplně jiná hra než jednička. Spíš vezme to, co fungovalo, přidá pár nových nápadů a posune atmosféru do temnějších tónů. Lana a Mui znovu putují světem, který umí vypadat pohádkově, ale zároveň v něm pořád číhá něco znepokojivého. Tentokrát je to navíc osobnější, méně „velká záchrana“ a víc věc, která se týká přímo Lany a toho, co je ochotná udělat.
Polygon ze hry dělá jasného favorita začátku roku a nejvíc chválí, jak hra pracuje s emocemi, i když se pořád vypráví beze slov. Vymyšlený jazyk nechává prostor tomu, aby příběh táhly hlavně výrazy postav, hudba a animace, takže některé momenty fungují skoro jako krátký film. Zároveň se víc řeší vztah k okolnímu světu a to, jak se lidská stopa umí vracet jako bumerang.
Hraní zůstává postavené na spolupráci Lany s Mui, jen mají v ruce víc možností. Přibylo plavání a část hádanek se odehrává pod vodou. Mui navíc umí pracovat s dalšími tvory, což rozšiřuje způsoby, jak se dostat přes překážky nebo se schovat před hrozbami. Občas jsou úkoly roztažené do většího prostoru a oba hrdinové musí být každý jinde, ale pořád jde spíš o klidné skládání situace než o extrémně těžké hlavolamy.
TechRaptor to vidí střízlivěji. Bere to jako „bezpečné“ pokračování, které se drží osvědčené formule a moc neriskuje. Příběh podle něj funguje, i když nepřináší nic zásadně nového, a nové mechaniky jsou spíš drobná vylepšení než něco, co by změnilo pravidla hry. Největší problém má s koncem, který prý přijde rychle a nechá vás s pocitem, že se to utnulo dřív, než mělo.
Press Start naopak vyzdvihuje, že druhý díl víc rozšiřuje svět a jeho historii a snaží se být větší a „velkolepější“, i když herně zůstává podobně komorní. Chválí hudbu i to, jak hra umí bez dialogů prodat emoce, a hádanky popisuje jako nápadité, jen spíš lehké. Finále ale podle něj taky není úplně uzavřené a spíš otevírá další směr, než aby nabídlo opravdu pevnou tečku.
Celkový obrázek je docela jasný: Planet of Lana 2 stojí na atmosféře, vizuálu a na vztahu hlavní dvojice. Kdo chce klidnou, filmovou plošinovku s hezkými scénami a příběhem, který se skládá spíš pocitem než vysvětlováním, pravděpodobně bude spokojený. Kdo čeká výrazný skok vpřed nebo uzavření bez otazníků, může být na konci spíš rozladěný.
